Navíc ti s příznaky ADHD zaznamenali zlepšené chování

Konkrétně mladí hlodavci vykazovali menší hlasitost, zvýšenou hyperaktivitu a více opakujících se chování než kontrolní myši. Měli také narušení dopaminového systému a měli větší pravděpodobnost, že neuspějí v testech učení než mladé myši, které nebyly vystaveny pesticidu během těhotenství.

Podle autora studie Jamese Burketta, odborného asistenta neurovědy na UToledo College of Medicine and Life Sciences, i když jsou tyto příznaky podobné autismu u lidí, studie netvrdí, že myši mají ASD.

"Říkáme, že něco v jejich mozku bylo tímto vystavením změněno a má to za následek stejné druhy chování, jaké vidíme u dětí s autismem," říká Burkett v tiskové zprávě.

Produkty obsahující deltamethrin se dodávají v prachu, aerosolech a kapalných koncentrátech a používají se k hubení široké škály hmyzu.

"Pokud máte někoho, kdo přijde a stříká ve vašem domě, je to pravděpodobně to, co stříká. Používá se to při krajinářských úpravách, to je to, co mlží v ulicích kvůli komárům. Je to všude."

– James Burkett

Deltamethrin však není jediným insekticidem, který by mohl souviset s rozvojem autismu. Například populační studie z roku 2019 zjistila, že riziko autismu u kojence s mentálním postižením se zvyšuje s prenatální expozicí glyfosátu, chlorpyrifosu, diazinonu, permetrinu, methylbromidu nebo myklobutanilu.

Ačkoli více než jeden spouštěč pravděpodobně vede k rozvoji ASD, ADHD a dalších neurovývojových stavů, Burkett říká: „Tento výzkum představuje kousek skládačky“ a že lidé by si měli dávat pozor na množství pesticidů a insekticidů, které rozprašují. v jejich blízkosti.

Nový systematický přehled a metaanalýza naznačují, že Bellova obrna se vyskytuje častěji u lidí, kteří dostávají vakcínu proti COVID-19, než u neočkovaných jedinců. Infekce SARS-CoV-2 však představuje větší riziko rozvoje této neurologické poruchy než vakcíny.

Bellova obrna je náhlý nástup ochrnutí na jedné straně obličeje v důsledku dysfunkce hlavového nervu VII – nervu, který kontroluje výraz obličeje. Příznaky Bellovy obrny obvykle vymizí během několika týdnů až šesti měsíců. Někomu však může vydržet déle.

Ačkoli přesná příčina této neurologické poruchy není jasná, Bellova obrna může být vyvolána virovými infekcemi, poruchami imunitního systému nebo infekcí lícního nervu.

Tento neurologický stav se také vyskytl u lidí po záchvatu COVID-19 nebo po očkování proti COVID-19. Není však jasné, zda vakcíny způsobují Bellovu obrnu nebo kolik očkovaných lidí zažije tento typ paralýzy obličeje ve srovnání s neočkovanými jedinci.

Aby to vědci dále prozkoumali, analyzovali 50 studií, aby porovnali výskyt Bellovy obrny u příjemců vakcíny COVID-19 s neočkovanými jedinci nebo těmi, kteří dostali placebo.

Jejich analýza, publikovaná 27. dubna v JAMA Otolaryngology–Head & Neck Surgery, zjistila vyšší výskyt Bellovy obrny u očkovaných jedinců oproti těm, kteří dostávali placebo v randomizovaných kontrolovaných studiích.

V pozorovacích studiích však vědci nenašli žádnou souvislost mezi zvýšeným rizikem Bellovy obrny a vakcínami proti COVID-19.

Konkrétně data z randomizovaných studií ukázala, že Bellova obrna se vyskytla u 77 525 očkovaných lidí a 66 682 neočkovaných jedinců. Kromě toho u všech příjemců vakcíny proti SARS-CoV-2 byla pravděpodobnost Bellovy obrny výrazně vyšší u lidí, kteří dostali mRNA vakcíny, než u těch, kteří dostávali fyziologické placebo.

Po spojení osmi pozorovacích studií však tým nezjistil žádné významné zvýšení Bellovy obrny po podání vakcíny na bázi mRNA.

Analýza také odhalila, že Bellova obrna byla významně častější během onemocnění COVID-19 než po očkování. Podle studie přispívá infekce SARS-CoV-2 k významnému 3,23násobnému zvýšení rizika Bellovy obrny ve srovnání s vakcínami proti SARS-CoV-2.

Vědci například odhadují výskyt Bellovy obrny u očkovaných jedinců na 18 na 100 000 lidí. Naproti tomu zprávy naznačují, že míra výskytu u lidí s infekcí SARS-CoV-2 je 32,3 až 82 na 100 000.

"Protože tato studie zjistila silnou souvislost mezi vakcínou SARS-CoV-2 a [Bell Parsy] ve 4 [randomizovaných kontrolovaných studiích], docházíme k závěru, že [Bellova obrna] je důsledkem expozice vakcíně SARS-CoV-2. v observačních studiích nebyla pozorována žádná souvislost mezi mRNA vakcínami a [Bell Palsy],“ napsali autoři studie.

Vědci dospěli k závěru, že k ověření těchto výsledků je zapotřebí další výzkum a možná i odhalení možných důvodů, proč se u některých lidí po očkování rozvine Bellova obrna. Přesto také naznačují, že vakcíny COVID-19 pravděpodobně hrají ochrannou roli při prevenci tohoto typu paralýzy obličeje tím, že snižují riziko infekce SARS-CoV-2.

Agentura obdržela několik zpráv o vážných zdravotních příhodách spojených s Apetaminem – nelegálně dováženým antihistaminikem prodávaným za účelem zvýšení tělesné hmotnosti a zlepšení postavy.

Ve varovném dopise z 28. dubna FDA upozornil, že Apetamin, produkt, který obsahuje antihistaminikum cyproheptadin a další složky, je spojován se závažnými nepříznivými zdravotními účinky.

Výrobek je nelegálně dovážen do Spojených států zámořskými obchodníky a výrobci. Primárně se propaguje a prodává online prostřednictvím platforem sociálních médií.

Cyproheptadin je v USA lék na předpis, který lékaři používají k léčbě příznaků alergie, jako je kopřivka, svědění a rýma. Jedním z vedlejších účinků léku je však zvýšená chuť k jídlu, která může vést k nárůstu hmotnosti.

Z tohoto důvodu některé zámořské společnosti prodávají Apetamin obsahující cyproheptadin jako produkt, který může zvětšit velikost těla a pomoci člověku vyvinout specifickou postavu. Není však schválen FDA. Navzdory tomu společnosti nadále nelegálně dovážejí Apetamin do USA.

Podle zpráv se u jednoho jedince, který užíval lék denně po dobu šesti týdnů, vyvinula autoimunitní hepatitida – chronické onemocnění, které může způsobit selhání jater.

Kromě toho FDA říká, že podle zpráv o nežádoucích účincích měli mladí dospělí užívající Apetamin příznaky nervového systému, jako jsou závratě, ospalost, třes a srdeční stavy, včetně nepravidelného srdečního tepu. Zprávy také naznačují, že lék způsobil poškození jater.

Agentura se však obává, že kvůli nedostatečnému hlášení nemusí počet hlášených událostí zachytit skutečný počet lidí, kteří pociťují nepříznivé zdravotní účinky.

Podle FDA nebezpečné vedlejší účinky předávkování apetaminem zahrnují:

• Halucinace
• Dezorientace
• Zmatek
• Snížené dýchání a srdeční frekvence
• Kóma
• Smrt

Apetamin může také snížit duševní bdělost a koordinaci a může nepříznivě interagovat s alkoholem, sedativy, trankvilizéry a léky proti úzkosti.

Poznámka FDA vyzývá lidi, kteří pociťují vedlejší účinky apetaminu, aby to nahlásili programu FDA MedWatch Adverse Event Reporting pomocí Centra pro bezpečnost potravin a aplikované výživy Systém hlášení nežádoucích příhod nebo zavolali na číslo 1-888-SAFEFOOD (1-888-723-3366) .

Představitelé FDA také doporučují, aby každý, kdo má zájem o přibírání na váze pro zlepšení své postavy, konzultoval svého poskytovatele zdravotní péče a vyvaroval se používání tohoto potenciálně nebezpečného nelegálně dováženého produktu.

Nová studie nezjistila žádné celkové rozdíly v neuropsychologické funkci mezi dospívajícími, kteří jedli vlašské ořechy, a těmi, kteří je nejedli. Avšak dospívající, kteří dodržovali každodenní konzumaci vlašských ořechů, vykazovali zlepšení symptomů ADHD, trvalou pozornost a tekutou inteligenci.

Omega-3 mastné kyseliny, konkrétně kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA), mohou hrát zásadní roli ve zdraví a funkci mozku. Studie například naznačují, že omega-3 jsou důležité pro vývoj mozku u kojenců a dětí a mohou zlepšit kognitivní funkce u dospělých.

Vlašské ořechy jsou rostlinným zdrojem Omega-3 mastných kyselin, konkrétně kyseliny alfa-linolenové (ALA). ALA je typ Omega-3, který tělo přeměňuje na EPA a DHA, dvě biologicky nejaktivnější Omega-3.

Ačkoli některé důkazy naznačují, že konzumace vlašských ořechů může zlepšit kognitivní funkce u mladých dospělých, žádná randomizovaná kontrolovaná studie se na toto téma nezaměřila.

Vědci ze Španělska se však nedávno tímto tématem zabývali ve výzkumu zveřejněném 6. dubna v časopise eClinicalMedicine.

Aby vědci prozkoumali, zda by konzumace vlašských ořechů mohla prospět kognitivním funkcím u dospívajících, přijali 700 školních studentů ve věku 11 až 16 let. Tým hodnotil studentovu pracovní paměť, pozornost, fluidní inteligenci, výkonnou funkci a symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) při náboru.

Vědci rozdělili studenty do dvou skupin. Jedna skupina dostala sáčky obsahující 30 gramů vyloupaných vlašských ořechů a bylo jí instruováno jíst jeden sáček denně po dobu šesti měsíců. Druhá skupina nedostala vlašské ořechy.

Po šesti měsících tým přehodnotil studentovy neuropsychologické a behaviorální symptomy.

Vědci zjistili, že mladí lidé, kteří konzumovali vlašské ořechy alespoň 100 dní, zlepšili pozornost a zvýšili inteligenci tekutin. Navíc ti s příznaky ADHD zaznamenali zlepšené chování.

V tiskové zprávě však hlavní vyšetřovatel Jordi Julvez, koordinátor NeuroÈpia Research Group IISPV, vysvětluje: „Celkově nebyly nalezeny žádné významné rozdíly v intervenční skupině ve vztahu ke kontrolní skupině, ale pokud se vezme v úvahu faktor adherence , pak jsou pozorovány pozitivní výsledky, protože účastníci, kteří nejdůsledněji dodržovali pokyny – pokud jde o doporučenou dávku vlašských ořechů a počet dnů konzumace – vykazovali zlepšení hodnocených neuropsychologických funkcí.“

Proto tým navrhuje, že dodržování denního protokolu stravování vlašských ořechů je nezbytné, aby bylo možné zažít výhody.

Pro více informací navštivte https://active-keto-gummies-official.top/